Deset let po smrti jednoho z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších architektů Československa druhé poloviny 20 století, představuje CCEA ve spolupráci s Národním muzeem veřejnosti jeho projekt budovy Federálního shromáždění a současně také jeho zájem o makrostruktury.
Za počáteční impuls k vytvoření velkolepé prostorové koncepce přestavby města je považována Pragerova realizace budovy Národního, respektive Federálního, shromáždění. Projekt z roku 1966 reflektoval soutěžní požadavek na možnost transformace budovy pro kulturní účely.
V 90. letech začala budova Federálního shromáždění sloužit jako sídlo rádia Svobodná Evropa, které zde působilo do roku 2009, kdy objekt převzalo Národní muzeum. Téměř po čtyřiceti letech se tak budova otevřela veřejnosti, aby došlo k naplnění její původní kulturní funkce. Jako symbol své doby – často nenáviděná a zároveň nepoznaná – byla v roce 2000 prohlášena za kulturní památku. Její technická vyspělost je vzhledem k dobovým a politickým okolnostem pozoruhodná. Konstrukční i architektonickou kvalitou je budova výrazná v celosvětovém měřítku. Po historických událostech v roce 1968 byla v průběhu výstavby změněna její výtvarná koncepce. Některé z modelů původní exteriérové výzdoby, např. soch od M. Chlupáče, R. Uhra, O. Zoubka nebo originál mobilní plastiky L. Novotného, je možné spatřit na výstavě.
Karel Prager vybudoval Federální shromáždění jako „dům nad domem“. Tento princip následně rozšířil na „město nad městem“, kdy za pomoci mostních konstrukcí navrhoval růst města do třetí dimenze oproti jeho rozšiřování do okolní krajiny. Inspirací mu byly idealistické vize Yony Friedmanna z konce 50. let, stejně jako vize japonských metabolitů 60. let. Na rozdíl od nich však předpokládal, že svou vizi dotáhne až do skutečné realizace.
Flexibilní část v konstrukci představovaly vyměnitelné buňky – např. byty, administrativa, kultura nebo sport, které prostorově reagovaly na přání a potřeby obyvatele. V období 70. let, kdy byla panelová výstavba sídlišť již v plném proudu, je jakákoliv variabilita podle přání zákazníka jen těžko představitelná. Jedná se však o studii k experimentální bytové zástavbě, kterou stát podporoval z důvodu řešení sociálních a urbanistických problémů. Pragerova vize „města nad městem“ je projektem, který sice nebyl realizován, ale přesto ještě dnes vzbuzuje pozornost svou velkolepostí a velkorysostí. Bezpochyby patří k významným světovým projektům makrostruktur, které představují výraznou tendenci architektury 60. a 70. let 20. století.
Kurátor výstavy:
CCEA - Ing. Mgr. Lenka Lednická, Ing. arch. Yvette Vašourková
Konzultant výstavy:
doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc.
Architektura výstavy:
MOBA studio s.r.o
Grafický design:
The Bestseller Creative Platform
Partneři projektu:
Sponzoři projektu:
Mediální partner:
Partneři Národního muzea: